Sign In
Terapeutické oblasti a výrobky

Zelený zákal (glaukom)

​Název glaukom je odvozen z řeckého slova glaukós, což znamená „barva moře“.

 

Glaukom (zelený zákal) je záludná skupina onemocnění, protože se obvykle vyvíjí pomalu v průběhu několika let, aniž by byly patrné jakékoli příznaky. Zpočátku žádné potíže pravděpodobně nezpozorujete, protože toto onemocnění se nejprve projevuje nepostřehnutelnými slepými skvrnami na vnějším (periferním) zorném poli – to je obvyklé pro nejčastější formu – glaukom s otevřeným úhlem. V době, kdy si začneme všímat jakýchkoli nedostatků, je glaukom již v poměrně pokročilém stádiu a zrak se postupně zhoršuje. V takovém případě se co nejdříve obraťte na svého očního lékaře, protože tento stav může vést až ke slepotě.


Přestože glaukom zpravidla postihuje obě oči, nemusí na ně mít stejný vliv. Lepší oko může to druhé, které začíná ztrácet části zorného pole, na chvíli zastoupit.

Co je to...

Glaukom je nejběžnější příčinou nevratné ztráty zraku na světě. Má vliv na zrakový nerv, který spojuje oko s mozkem (zadní část vnitřku oční bulvy). K poškození velmi často dochází, pokud je nitrooční tlak (IOP) – hlavní rizikový faktor vzniku glaukomu – příliš vysoký. K této situaci dochází, pokud je bráněno odtékání komorové vody, tedy tekutiny vyplňující prostor mezi rohovkou a čočkou, jejímž úkolem je mimo jiné udržovat normální tlak v oku. Existuje alespoň 50 různých druhů glaukomu.

 

glaucoma.jpg

Výrobky pro léčbu glaukomu:

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory vzniku glaukomu patří:

  • Vysoký nitrooční tlak (IOP): tlak v oku se zvyšuje, protože je z nějakého důvodu bráněno odtékání komorové vody (která udržuje normální tlak v oku).

Nitrooční tlak se může měnit v horizontu hodin, dnů nebo týdnů a je závislý na mnoha faktorech. Statisticky normální tlak se pohybuje v rozmezí 10 a 21 mm Hg (milimetrů rtuti, stupnice pro záznam nitroočního tlaku). Mírně zvýšený nitrooční tlak (22–30 mmHg) nemusí nutně způsobit vady v zorném poli. Ale pokud je IOP vyšší než 30 mm Hg, riziko vzniku glaukomu je 40krát vyšší. Obecně řečeno, čím vyšší je nitrooční tlak, tím je vyšší riziko poškození zrakového nervu. Nicméně, nitrooční tlak u některých pacientů s glaukomem je nižší než 21 mmHg. Jinými slovy, odolnost nervové tkáně vůči zvýšenému tlaku rovněž závisí na jednotlivci.

  • Věk: za každých deset let života se riziko vzniku glaukomu zdvojnásobuje (zelený zákal je nejčastější u starších lidí nad 60 let a jen zřídka se vyskytuje u lidí mladších 40 let)
  • Rodinná anamnéza: vyskytne-li se glaukom u vás v rodině, máte 3 až 9krát větší pravděpodobnost, že se vyskytne i u vás
  • Tzv. exfoliační syndrom, který je běžný v severských zemích (šedavé vločky na povrchu čočky, které lze detekovat oftalmologickým mikroskopem)
  • Krátkozrakost (myopie): při krátkozrakosti nad -3 dioptrie je riziko vzniku glaukomu dvakrát až třikrát vyšší.
  • Rasa: Pokud jste afrického nebo afro-karibského původu, je u vás pravděpodobnost vzniku glaukomu asi 5 až 6krát vyšší než u bělochů.
  • Některé další choroby: diabetes, ateroskleróza (kornatění tepen) a hypertenze (vysoký krevní tlak) mohou narušit váš krevní oběh v oku a vystavit je glaukomatózním poškozením.

Diagnostika

Navštivte svého očního lékaře:

  • ne dříve než ve věku 40 let
  • ve věku od 40 do 60 let každých 5 let
  • ve věku nad 60 let každé 2 až 3 roky

Při vyšetření očí pro diagnostiku glaukomu používá lékař speciální mikroskop, tzv. štěrbinovou lampu, která poskytuje zvětšený trojrozměrný pohled na struktury uvnitř oka. Při použití v kombinaci se speciálními čočkami si lze prohlédnout zejména zadní část oka, v níž se nachází hlava zrakového nervu (u některých osob s glaukomem lze v této oblasti pozorovat specifické změny).


Váš oční lékař vám také změří tlak v očích a tloušťku rohovky, protože ta rovněž může ovlivnit údaj o vašem nitroočním tlaku. Pomocí gonioskopie rovněž otestuje úhel v místě styku duhovky s rohovkou. Navíc může pomocí testu s názvem perimetr vyšetřit vaše zorné pole.


Pokud je diagnostikován glaukom, obvykle se zahájí léčba ke snížení tlaku. 


Pokud je tlak vysoký, ale nejsou pozorovány žádné známky glaukomu, je buď možné situaci sledovat bez zahájení léčby, nebo zahájit profylaktickou léčbu. Rozhodnutí by v každém případě měl učinit oční lékař individuálně.

Léčba

Léčba glaukomu je založena na snížení nitroočního tlaku. Cílem je zpomalit progresi vašeho onemocnění. Ztracený zrak bohužel již nelze obnovit. Výběr léčby je obvykle v následujícím pořadí:

  1. Léky (oční kapky)

  2. Laser

  3. Chirurgický zákrok

Medikamentózní léčba glaukomu obvykle trvá po zbytek života. Při dlouhodobé léčbě byste měli zvážit používání očních kapek bez konzervačních přísad s cílem zajistit optimální snášenlivost léku. Léky slouží buď ke snížení množství komorové vody (např. beta-blokátory), nebo zvýšení odtoku komorové vody (např. analoga prostaglandinu). Je nezbytné, abyste lék užívali podle doporučení svého lékaře, protože pomáhá pouze při správném užívání.


Laserový zákrok (laserová trabekuloplastika) úhlu komory má jako alternativní léčba za cíl zlepšit odtok komorové vody a tím snížit tlak – alespoň na několik let. Pokud glaukom postupuje navzdory léčebnému nebo laserovému postupu, může být použit chirurgický zákrok.


Nejběžnější formou chirurgické léčby glaukomu je trabekulektomie. Jedná se o postup uvolnění nitroočního tlaku tím, že se odstraní část trabekulární síťoviny oka a přilehlé struktury. To umožní odtékání komorové vody zevnitř oka pod spojivku, kde se voda vstřebává.